JAK SE SPRÁVNĚ OBLÉCI NA ZÁVODY

Jezdectví je velmi elegantní sportovní disciplína. Znáte nějaký jiný sport, ve kterém je součástí povinného soutěžního oblečení košile, kravata a sako? :)

Základ se v průběhu století moc nezměnil – světlé jezdecké kalhoty, vysoké boty, sako, rukavice a pokrývka hlavy. I jezdectví samozřejmě podléhá módním trendům, nové materiály, střihy, výrazné barvy. Na „práci“ se můžete obléci přesně tak, jak se vám líbí, dokonale sladit svůj outfit s outfitem koně, v barevných kombinacích, které jsou vašemu vkusu nejbližší.

Co se ale týče oblečení povoleného pro soutěže, to je dosti podrobně popsáno v pravidlech FEI (a z nich vycházejících národních pravidel ČJF) a drží se stále poměrně konzervativní linky, která příliš experimentů s módou nepřipouští. Oděv, který nebude v souladu s pravidly, může být dokonce důvodem pro nepřipuštění dvojice na start.

V pravidlech je samozřejmě vše popsáno, něco je ale v pravidlech všeobecných, další specifikace jsou pak vždy v pravidlech jednotlivých disciplín. Pro vaši snadnou orientaci v této problematice vznikl náš článek. Pravidla jsem pečlivě prošla a pokusila se je co možná nejpřehledněji shrnout, abyste měli všechny potřebné informace na jednom místě.

V článku se budu věnovat především oblečení do parkurových a drezurních soutěží a samozřejmě nevynecháme ani jezdce všestrannosti.

Bezpečnost především

Co je pro všechny disciplíny povinné (s výjimkou drezurních soutěží, k tomu se dostaneme později), je ochranná přilba.

Ochranná přilba dle definice FEI=přilba v souladu s platnými mezinárodními zkušebními normami. V Evropě je momentálně jedinou platnou normou EN1384-2017/VG1. (Pokud byste hledali specifikaci ochranné přilby v pravidlech ČJF, najdete jí v Příloze „A“ Všeobecných pravidel.)

Skoky, všestrannost, vytrvalost -  pro všechny tyto soutěže platí, že helmu musí mít všichni jezdci bez rozdílu věku vždy, když sedí na koni v areálu závodiště. V parkuru je dokonce povinností jezdce, pokud dojde k tomu, že se během jízdy helma rozepne nebo dokonce spadne, neprodleně provést nápravu. Nehrozí mu za to žádná penalizace, naopak pokud by helmu neuvedl do pořádku a překonal nějaký skok nebo projel cílem, bude vyloučen.

Dříve se helma sundávala při vjezdu do parkuru při pozdravu. Bylo to v éře helem s podbradní gumičkou, kterou ale velká většina jezdců stejně nepoužívala a helmu nasazovali a sundávali, jako kšiltovku :)  Dnes už to není nutné – za zcela dostatečný pozdrav je považován úklon hlavy, pokynutí rukou nebo bičíkem.

Drezura – i při drezurních závodech je bezpečnostní helma povinná pro všechny závodníky (případně další osoby v sedle koně). Děti, jezdci na pony, junioři, mladí jezdci a U25 (=jezdci do 25 let) jsou povinni nosit bezpečnostní přilbu i při veterinární prohlídce. Povolenou výjimku mají jezdci, kteří v daném kalendářním roce dovrší 26 let, na koni, kterému je 7 let a více. Ti mohou mít místo helmy cylindr/buřinku. Výjimka ale platí jen pro danou aktuální soutěž a okamžiky před jejím zahájením (=opracoviště) a jízdu ze stáje a zpět.

Barva ani vzhled helmy nejsou nikde specifikovány. Často jezdci ladí helmu s barvou a designem saka (například různé kamínky), což velmi hezky podtrhuje celý outfit.

NÁŠ TIP: věděli jste, že si u některých výrobců můžete helmu sestavit přesně podle svých představ a sladit si jí například s botami?

Více informací v našich prodejnách. 

Sladěné helmy KEP a boty DeNiro, vyrobeno na přání 

Dalším bezpečnostním prvkem, který je pro některé soutěže nebo věkové kategorie povinný, je bezpečnostní vesta.

Ve skokových soutěžích je dle národní úpravy pravidel bezpečnostní vesta povinná (NE pouze páteřní chránič!) pro všechny jezdce mladší 16 let a to až do konce kalendářního roku, ve kterém těch 16 let dovrší. Vestu musí mít na sobě kdykoliv sedí na koni nebo ponym. To se týká i skokové části závodů ve všestrannosti.

Dále je pak bezpečnostní vesta povinná pro terénní zkoušku při závodech všestrannosti a to pro všechny jezdce bez rozdílu věku.

V pravidlech (FEI ani ČJF) nejsou konkrétní požadavky na bezpečnostní vestu nikde specifikovány. Velmi však doporučujeme výběr bezpečnostní vesty nepodceňovat a zaměřit se na vesty, které poskytují ochranu na úrovni Level 3 (nebo BETA 3) a především které splňují platnou evropskou certifikaci EN 13158. Jezdci rádi sahají po vestách „jedničkových“ (Level 1), které jsou lehčí a někdy pohodlnější, ale jsou to vesty určené pro profesionální použití v dostizích, kdy se počítá doslova každý gram do celkové hmotnosti žokeje. Nejsou to vesty testované na pády na pevné překážky. Zdaleka už dnes neplatí, že jsou vesty Level 3 nějak výrazně těžší nebo méně komfortní, opravdu ale platí, že jsou bezpečnější.

Rostoucí oblibě se těší také tzv. „airbag vesty“. Nejedná se o bezpečnostní vesty a klasická bezpečnostní vesta určitě nemůže být airbagovou vestou nahrazena. Ovšem stále více jezdců je používá do krosových soutěží jako doplněk k bezpečnostní vestě a nosí airbag ještě přes ní. Stále častěji se s airbagovými vestami setkáte i na parkurových kolbištích. Airbag vesta je sama o sobě poměrně lehká, a dokud se nenafoukne, prakticky o ní nevíte. V případě pádu však vzduchové polštáře jednak zesílí ochrannou vrstvu na těle a také znatelně ztlumí sílu nárazu. 

Jak se zorientovat v nabídce helem a vest a jak správně vybrat? Pomůže vám naše VIDEOPORADNA. 

Jezdecký úbor

Ať už se chystáte soutěžit v jakékoliv jezdecké disciplíně, dbejte na to, aby váš úbor byl čistý a upravený. Je to otázka slušnosti a respektu k rozhodčím a ostatním účastníkům.

Základem jsou vždy rajtky v bílé či béžové barvě, to platí pro skoky i drezuru (do parkuru je možné také světlá šedá). Přes to, jak se říká, nejede vlak. Všestrannost je v tomto směru benevolentní a povoluje jezdcům do krosové části rajtky tmavé (v pravidlech to nenajdete - nebo možná vy ano, já to nenašla, ale je to běžná praxe :).

Dále pak sako, nebo pro vyšší drezurní soutěže frak. Podle Všeobecných pravidel se za jezdecké sako považuje jezdecké sako černé, červené, modré, zelené nebo šedé barvy nebo klubové sako. Na národní úrovni nepodléhají klubové barvy schválení ČJF. Pro skokové soutěže není odstín barev nijak specifikován, můžete tedy sáhnout po saku jasně červeném i vínovém, tmavě i světle modrém. Pro soutěže drezurní jsou žádoucí tmavé odstíny barev (cituji pravidla: dle mezinárodního barevného modelu HSV – odstín musí mít hodnotu „V“ 32% a vyšší), takže kromě černé a tmavě modré můžete na obdélnících vídat občas saka tmavě šedá, hnědá atd. Jsou také povoleny „vkusné a diskrétní odstíny, například na límci, lemování, nebo doplňky z krystalu“, případně kontrastní paspule. Pokud se chystáte na drezurní závody, nezapomeňte na bílé rukavice.

Novinkou posledních let jsou saka, jejichž přední část vypadá jako frak. Protože je jejich vzhled velmi specifický, ptali jsme se přímo na ČJF jak je to s přípustností takového saka do drezurních soutěží. Zde nám potvrdili, že tento střih saka je povolen do nižších drezurních soutěží, protože vzadu je krátké, nemá ty dlouhé šosy. Pokud budete startovat v soutěžích vyšších, kde je frak povinný, toto sako povolené není.

Tomu říkáme dokonalé sladění jezdce s koněm :) Zapůjčeno z Instagramu Spooks_official

Kde se můžou milovníci (hlavně tedy milovnice) barev trochu vyřádit, jsou jezdecká trička nebo košile. Jedinou podmínkou je bílý límeček u mužů (ti musí mít také kravatu), a bílý stojáček u žen a dívek. A bílé manžety, pokud máte košili s dlouhým rukávem. Jakou bude mít triko či košile barvu je pak zcela na vašem vkusu. A výběr je opravdu velký – jednoduché sportovní modely, v decentních i velmi výrazných barvách, elegantní a sexy krajková trička, perfektní funkční materiály. V horkých dnech může sbor rozhodčích povolit start bez saka, takže výběru závodního trička je často věnována velká pozornost. Rukáv může být dlouhý nebo krátký, tričko bez rukávů však povolené není (tedy ano - vzít si ho můžete, ale musí být schované pod sakem).

Poslední kapitolou jsou jezdecké boty. Pro soutěže skokové a všestrannost můžete bez problémů použít nízká perka a k nim hladké chapsy, které vypadají jako vysoké boty. Jediná disciplína, kde jsou v pravidlech vyloženě povinné vysoké jezdecké boty, jsou drezurní soutěže - nicméně týká se to až soutěží od stupně „S“. To se týká i drezurní zkoušky při závodech ve všestrannosti. Pro skokové soutěže mohou mít boty na nártu falešné šněrování, drezurní boty jsou žádoucí hladké. Boty musí být černé nebo tmavě hnědé, případně černé s hnědým horním lemem. Jiná tmavá barva musí být schválena Národní federací. V drezurních pravidlech jsem objevila odstavec, kde se píše, že boty mohou být v barvě saka/fraku (samozřejmě za podmínky, že barvy jsou decentní, v tmavých odstínech). Musím upřímně přiznat, že jsem úplně nepochopila, zda se to týká jen vyšších soutěží, nebo je povoleno na všech. Snažila jsem se také zjistit, jak je to s horním lemem na vysokých botách, který by byl v barvě saka. Konzultovala jsem to opět s ČJF a výsledek je takový, že pokud máte v plánu ladit svůj jezdecký úbor včetně bot do nějaké barvy, doporučuji kontaktovat příslušný orgán ČJF a nechat si svůj úmysl schválit.

A jak to mají vytrvalci?

Na pohodu :) Povinná je samozřejmě jezdecká přilba, jak již bylo specifikováno výše, a bezpečná jezdecká obuv s podpatkem nejméně 12 mm. Při závodech endurance je běžné (a samozřejmě povolené), že jezdec sesedne a koně nějaký čas vede, mnoho jezdců proto volí pohodlnou sportovní obuv bez podpatku. V takovém případě jsou nezbytné uzavřené třmeny, případně jiné bezpečnostní třmeny. Co se oblečení během vlastního závodu týče, cituji „oblečení, které je vhodné a nenarušuje charakter vytrvalostního ježdění". Je to tedy zcela na vás a vašem vkusu, co si na závod vezmete. Rajtky, košile nebo tričko, rukavice, boty, chapsy... Mnoho lidí volí decentní odstíny, ale často můžete vidět i jezdce dokonale sladěné se svými koňmi.

Během veterinárních kontrol, ceremoniálů a podobně, je pro sportovce i jejich týmy povinná „vkusná a upravená týmová nebo individuální jezdecká uniforma“.

Doufáme, že pro vás byl článek užitečný a pokud vás napadá nějaké téma, o kterém bychom mohli napsat příště, budeme rádi za inspiraci.

Hanka Houštecká, team EQUISERVIS