Publ Letts Annie DOPRODEJ

Kniha od autorky bestsellerů SNOWMAN a DOKONALÁ RASA!

Šílený nápad s mizernou vyhlídkou na uskutečnění, ale poslední šance v jejím životě. Annie Wilkinsová ve svých 63 letech přišla o farmu, zůstala sama, onemocněla a lékaři jí dávali dva roky života. Než zemře, chtěla ještě vidět Tichý oceán. Za poslední peníze koupila koně, naložila na něj zbytky svého majetku, vzala psa a vyrazila napříč Amerikou.

Annie vyrazila na cestu z východního státu Maine do Kalifornie. Bez GPS, mapy, bez peněz. Neměla tušení, co ji čeká, až opustí venkovské cesty svého kraje a ocitne se ve světě supermoderních dálnic, řítících se obřích náklaďáků a rychlých aut, ve světě akcelerujícím vlivem začínající vlády televize, v době, kdy se lidé začali zamykat. Pouští, přes hory, vánicemi, přes řeky, malými i velkými městy, po krajích silnic, kde nebylo kam uhnout. Jen její tvrdohlavost a především pomoc mnoha lidí na cestě ji dovedly až k břehům Pacifiku. Svým příběhem přinesla kousek opravdové svobody do rychle se měnícího světa, moderního, pohodlnějšího, ale v mnoha ohledech limitujícího.

Z dětství si pamatovala, jak její matka pravidelně každý rok hleděla z okna se zvláštně hladovým výrazem v očích. „Víš, měli bychom odsud odejít,“ říkala. „Zapřáhnout koně a vyrazit na západ. Do Kalifornie. Aspoň jednou v životě bych chtěla vidět Pacifik.“

Její matka nikdy nejela do Kalifornie. Nikdy se nedostala dál než do New Hampshire. Právě teď bylo chladné listopadové odpoledne a Sarah Libby Stuartová odpočívala v hrobě na Mechanic Falls, jen pár mil vzdušnou čarou od dveří splácaného příbytku farmy, kde stála Annie. Její matka zemřela před dvaceti lety. Annie je teď o mnoho starší, než byla tehdy ona - a přesto tu stále je. Ale má nějaké peníze a svého chlupatého společníka. Čím víc o tom přemýšlela, bylo zřejmé, že jediné, co jí opravdu chybělo, byla odvaha. Odvaha uskutečnit plán, který se jí začal rodit v hlavě.

Jednu věc se Annie za 62 let svého život naučila. Můžete si v létě namočit prsty u nohou v rybníku a hádat, jak je voda studená, ale nikdy to nebudete vědět jistě, dokud si nezacpete nos a do té vody neskočíte. Když nevíte, co vás čeká, můžete zažít šok, ale někdy vás stáhne ke dnu spíše očekávané, předvídatelné a rezignované přijetí čehokoliv špatného. Annie ještě nepřišla na všechna proč a proto, ale zdálo se, že si svou cestu už vybrala a půjde po ní, dokud neuvidí, co bude za další zatáčkou. Pak bude řešit další krok a pak zase další. Jinak to neuměla.